Dusitany – NO₂, také označované jako nitrit se v jezírku vyskytují jako meziprodukt biochemické oxidace amoniakálního dusíku, tedy činností aerobních bakterií při nitrifikaci nebo biochemickou redukcí dusičnanů (NO₃⁻). Dusitany (NO₂⁻), jsou však chemicky velmi labilní a snadno se oxidují nebo redukují a v ideálních podmínkách se vyskytují ve velmi nízkých koncentracích.
Pokud je v jezírku naměříme ve vyšších koncentracích, což se může velice snadno stát, ukazuje to na poruchu nebo nedostatečnou činnost biofiltru. Faktorů, které správnou nitrifikaci ovlivňují, je celá řada a detailněji se jim budeme věnovat v kapitole nitrifikace. Podstatné však je, že když biofiltr, potažmo nitrifikace funguje jak má, dusitany téměř nelze ve vodě stanovit, protože se okamžitě oxidují na relativně netoxické dusičnany (NO₃⁻). Což je konečný produkt biochemické oxidace dusíkatých látek v jezírku, tedy nitrifikace.
Druhým zmíněným příkladem, jak mohou v jezírku dusitany (NO₂⁻) vzniknout, je chemická nebo biochemická redukce dusičnanů (NO₃⁻). K tomuto jevu dochází v prostředí s velmi nízkou koncentrací kyslíku a vysokou koncentrací dusičnanů. K tomuto stavu však v jezírku téměř nedochází, ale v praxi jsem byl několikrát svědkem situace, kdy se v jezírku s chovem Koi, bez zjevné příčiny skokově zvýšila koncentrace dusitanů. Nakonec se ve všech případech zjistilo, že ke zvýšení došlo vlivem dopouštění vody do jezírka z drenážních nebo vsakovacích jímek, kde byla voda delší dobu skladována v bezkyslíkatém prostředí. Zde právě došlo k redukci dusičnanů (NO₃⁻) na toxické dusitany (NO₂⁻).
Toxické působení dusitanů na kapry Koi
Toxicita dusitanů (NO₂⁻) pro ryby značně kolísá a závisí na mnoha vnějších i vnitřních faktorech (druh, věk ryby, kondice, kvalita vody a další). Principem působení dusitanů na ryby je průnik dusitanových iontů přes žábry pomocí tzv. chloridových buněk. V krvi se váží na hemoglobin a vytváří tzv. methemoglobin, čímž se snižuje transportní kapacita krve pro kyslík. Ryba se de facto udusí. Zvýšené množství methemoglobinu v krvi bývá doprovázeno hnědým zbarvením krve a žaber.
Významný vliv na toxicitu dusitanů (NO₂⁻) mají chloridy. Nízká koncentrace chloridů ve vodě zvyšuje toxicitu dusitanů. V praxi se tohoto poznatku využívá aplikací soli (NaCl) do jezírka v případech zvýšené koncentrace dusitanů (NO₂⁻).
Nejvyšší přípustná koncentrace dusitanů (NO₂⁻) je pro kaprovité ryby stanoven pod 0,03mg/l a pod 0,01mg/l pro ryby lososovité.
Dusičnany – NO₃⁻ , také označované jako nitrát, jsou látky, které jsou pro kaprovité ryby, tedy i pro kapry Koi velmi slabě jedovaté. Letální (smrtelná) koncentrace se u dusičnanů (NO₃⁻) uvádí až kolem 1000 mg/l. Ovšem nejvyšší přípustná koncentrace dusičnanů v chovu ryb je u kapra stanovena na 80mg/l a 20 mg/l u pstruha. U kaprů Koi se jako ideální koncentrace dusičnanů považují hodnoty pod 50mg/l.
Dusičnany (NO₃⁻) se v jezírku s chovem ryb vyskytují hlavně jako konečný produkt aerobní biochemické oxidace amoniaku (nitrifikace). Dále se obvykle v určité koncentraci vyskytují i ve vodě, kterou jezírko napouštíme či dopouštíme.
Z praktického pohledu chovatele Koi, jsou dusičnany (NO₃⁻) v jezírku podstatné i ve vztahu k vodním rostlinám a hlavně řasám, pro které jsou primárním zdrojem dusíku. V jezírkách, kde chovatelé záměrně nepěstují žádné vodní rostliny, může za působení dalších faktorů dojít k přemnožení řas. Jak jednobuněčných, tak vícebuněčných tzv. vláknitých, protože dostupné dusičnany umí řasy za nepřítomnosti konkurence vodních rostlin efektivně využít.
